O nás

   Kdo jsme? Bývalí spolužáci, kteří už před pěknou řádkou let sedávali ve školních lavicích dnes již také bývalé Střední průmyslové školy železniční v České Třebové. „Naše" budova byla tzv. dopravka a patřili jsme mezi tzv. drátkaře (tak nám říkali z jiných tříd a oborů). Připravovali jsme se na práci technika v oboru sdělovací a zabezpečovací techniky v železniční dopravě. 

Po skončení studia na škole, ale i během něho, v letech 1967 až 1971, nás „rozfoukal vítr" do vícero stran i různých pracovních oborů mimo železnici. Mnohé ovlivnil i rok 1968 s neblahou „internacionální pomocí států bývalé Varšavské smlouvy". Událost a i ty, které následovaly, zatočily se studentskými představami o budoucnosti v tehdejších společenských souvislostech. Těžce nás zasáhla zpráva o smrti upálením nejen Jana Palacha, ale také Jana Zajíce, jen o málo staršího kamaráda ze železniční průmyslovky v Šumperku. Někteří kvůli tzv. normalizaci, která následovala po roce 1968, opustili své bývalé spolužáky, aniž by tomu sami chtěli. Jiní vydrželi, přečkali vlnu politických změn, například i zrušení ruštiny jako maturitního předmětu a její nahrazení matematikou, ale pak opětovné zavedení ruštiny takřka před maturitou. 

Po absolvování střední školy se někteří vydali na další vysokoškolská studia, jiní do praxe. Jen někteří vstoupili do řad modré armády, jak se dříve, v době našeho studia, říkalo železničářům. Někdo na železnici vydržel dlouhé roky, dokonce i jako strojvedoucí nejrychlejšího Pendolína, kterými České dráhy disponovaly. Opravdu hodně vody uteklo v Třebovce od našeho studia a většina z těch (ne-li dokonce všichni, kdo ví), co sedávali v lavicích pro ně legendární železniční průmyslovky v České Třebové, ukončila svoji pracovní kariéru.

Dnes je studium na bývalé střední průmyslové škole železniční dávná historie. Škola, jako mnohé jí podobné, v důsledku změn ve společenských požadavcích doby, ukončila výuku klasických železničních oborů, budova bývalé „dopravky" je už dávno základní školou a na kolejích tehdy provozně neuvěřitelně rozsáhlého železničního uzlu v České Třebové již mnoho let nejezdí parní lokomotivy. Ty dnes „prožívají" své nostalgické jízdy za přítomnosti malých i velkých účastníků a mnoho z těch velkých jsou i bývalí studenti bývalé železniční průmyslovky. Na některé tváře z let minulých se lze podívat i v malé fotogalerii tohoto webu. Jsou tam záměrně - pro všechny ty, kteří mohou hledat ztracený čas ve svých vzpomínkách a také své bývalé spolužáky.

   Přátelé železniční techniky, provozu, modelů, cestování vlakem mají od března 2019 možnost sdílet příspěvky také ve facebookové skupině ŽELEZNICE – RAILWAY

Poznámka: v textu některé upřesňující odkazy